AUDIOČLÁNEK: Bohyně plodnosti v chrámu lásky. Vědkyně hledá přirozenější cestu asistované reprodukce
02. 12. 2025
Protein Izumo na spermii je pojmenovaný podle japonského chrámu lásky, protein na vajíčku Juno zase po římské bohyni rodiny a plodnosti. Poetické příměry k reprodukční biologii patří snad právě proto, že se dotýká zázraku stvoření nového života. Každý šestý pár na planetě se přitom v současné době potýká s problémem počít dítě přirozenou cestou. Reprodukční biologie proto nabývá na významu. Jednou z vědkyň, jež hledají a vyvíjejí nové šetrnější metody asistované reprodukce, je Kateřina Komrsková z Biotechnologického ústavu AV ČR, vedoucí laboratoře reprodukční biologie a ředitelka spin-offu Molecule 46. Poslechněte si, na čem přesně pracuje a jestli a kdy se výsledky z její laboratoře dostanou až do praxe.
Audiočlánek vychází z textu Leony Matuškové, který najdete v A / Magazínu. Čtvrtletník v tištěné podobě si můžete zdarma objednat na predplatne@ssc.cas.cz.
Načetli: Jitka Kostelníková a Justin Svoboda / Zvuková postprodukce: Jáchym Vanc / Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: Blesky pozemské i nadoblačné přibližuje vědkyně Ivana Kolmašová
- PODCAST: Za hranice klasických map s historičkou kartografie Jitkou Močičkovou
- PODCAST: Jak připomínat železnou oponu? Jiří Woitsch nás provází Tachovskem
- PODCAST: Záludné infekce od morčat. Adéla Wennrich zkoumá přenos plísní na lidi
- AUDIOČLÁNEK: Neznámé dějiny. Proč bojovaly tisíce Čechů za wehrmacht?
- Podcast Akademie věd opět bodoval. Získal ocenění Fénix Awards
- PODCAST: Věčné chemikálie ve vodách ohrožují zdraví, říká Ivana Vejříková
- PODCAST: Jak voněl starověk? Ptáme se historika vědy Seana Coughlina
- PODCAST: S Ondřejem Zelenkou o rozkrývání signálů z hluboké minulosti vesmíru
- PODCAST: Šikanu u nás zažívá každé desáté dítě. Co s tím? Ptáme se Lenky Kollerové
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.