Zahlavi

PODCAST: Blesky pozemské i nadoblačné přibližuje vědkyně Ivana Kolmašová

09. 12. 2025

Kde se na Zemi nejvíc blýská? Budeme z blesků umět využívat energii? A vyskytují se i na jiných planetách? Ptáme se Ivany Kolmašové z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Věděli jste, že existuje více typů blesků a směřují nejen dolů, ale „tančí“ i nad oblaky? Těmto nadoblačným jevům se poeticky říká skřítci, elfové a duchové. Dozvíte se také, co vědkyně vyčetla z dat sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, nebo co ji po úspěšné inženýrské praxi přivedlo ke studiu fyziky a jaké bylo absolvovat doktorské studium těsně před padesátkou. Podívejte se na videopodcast na YouTube nebo Spotify, na Apple Podcasts je epizoda v audiopodobě.    

00:49 Co ještě nevíme o blescích? 

03:26 Nadoblačné blesky: skřítci a elfové

06:50 Nadoblačné blesky: modré a obří výtrysky

11:24 Jak se blesky zaznamenávají a měří 

22:26 Blesky na Jupiteru 

27: 59 Blýská se i na dalších planetách?

33:23 Příprava mise ExoMars 

35:05 Kam nasměřovaly vědkyni zkušenosti s družicí Magion 

37:06 Družice Taranis a důvod ke studiu fyziky plazmatu

39:46 Doktorské studium fyziky plazmatu a popularizace 

Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠


Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce