Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu
12. 05. 2025
Špičkové zázemí pro studium mikrostruktury materiálů a vývoj pokročilých technologií se dnes slavnostně otevře v Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Brně. Centrum elektronové mikroskopie vytváří prostor pro širší spolupráci s univerzitami i průmyslovými partnery a otevírá možnost spolupráce s nejlepšími evropskými pracovišti. Stavbu budovu s unikátními parametry financovala Akademie věd ČR.
Centrum bylo vybudováno v areálu Ústavu fyziky materiálů AV ČR (ÚFM) v Žižkově ulici v Brně. Nová moderní budova nabízí celkem pět specializovaných místností, navržených a postavených s ohledem na nejnáročnější požadavky provozu speciálních technologií: dvou transmisních a tří skenovacích elektronových mikroskopů. Součástí centra jsou rovněž nové laboratoře pro přípravu vzorků a podpůrné zázemí pro výzkumný tým. Vše je již plně v provozu.
Budova Centra elektronové mikroskopie udržuje stabilní prostředí, nezbytné pro citlivá měření, dokáže minimalizovat vibrace, elektromagnetické rušení i kolísání teplot. „To jsou nezbytné podmínky pro to, abychom získali maximum z našich přístrojů, například lepšího bodového rozlišení, než je vzdálenost mezi atomy v pevných látkách,“ říká Stanislava Fintová, vedoucí skupiny Elektronové mikroskopie ÚFM.
Centrum budou využívat nejen vědci a vědkyně ÚFM, ale také externí zájemci z řad výzkumných organizací, univerzit a průmyslových podniků, a to v režimu otevřeného přístupu.
„Část kapacity centra nabídneme našim akademickým partnerům na výzkum v oblasti pokročilých materiálových věd a těšíme se na spolupráci s našimi průmyslovými partnery,“ zdůrazňuje vědkyně. Nové Centrum elektronové mikroskopie bude také využíváno při výuce vysokoškolských studentů z brněnských univerzit, kteří se tak dostanou ke špičkové výzkumné technice. V této oblasti tak ÚFM prohloubí svoji dlouholetou spolupráci s univerzitami ve vzdělávání studentů magisterského a doktorského studia.
Stavbu centra financovala Akademie věd České republiky v letech 2022–2024.
Kontakt:
prof. Mgr. Tomáš Kruml, CSc.
Ústav fyziky materiálů AV ČR
kruml@ipm.cz
+420 532 290 464
Přečtěte si také
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
- Nejcennější nálezy z výzkumu před stavbou Pražského okruhu
- Prémie Otto Wichterleho 2025
- Mapy zobrazující intenzitu sucha bude Intersucho nově aktualizovat denně
- Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
- Výzkum odhalil detaily fungování enzymu, který reguluje sodík v těle
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.