
Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
16. 06. 2025
Katastrofální přemnožení invazního sumce velkého v nádrži Iznájar v jižním Španělsku potvrdili vědci z Biologického centra AV ČR. Během průzkumu jezera minulý týden ulovili 29 jedinců o celkové hmotnosti přes 800 kilogramů. Podle odborníků zatím nebyla taková populační biomasa zaznamenána nikde jinde na Pyrenejském poloostrově. Největší odlovení sumci měřili přes dva metry a vážili téměř 80 kilogramů.
Sumec velký, který byl do jihoevropských vod nelegálně zavlečen sportovními rybáři během posledních dekád, představuje ve španělském Iznájaru vážnou hrozbu pro místní biodiverzitu. „Počty a biomasa sumců, které jsme zde zaznamenali, nemají v regionu obdoby. Přemnožený sumec decimuje poslední zbytky populace endemické parmy andaluské,“ uvedl Martin Čech z Biologického centra AV ČR. Sumec tady jako vrcholový predátor nemá žádné přirozené nepřátele a v teplé vodě rychle roste. Největší odlovení jedinci měřili 228, 226 a 215 cm.
Výzkum prováděli čeští hydrobiologové, kteří jsou zapojení do mezinárodního projektu LIFE Predator, na základě pozvání profesora Carlose Fernandeze Delgada z univerzity v Córdobě. Spolupracovali při tom s odborníky ze španělských univerzit v Córdobě, Murcii a Seville a z portugalské univerzity v Lisabonu. K odlovu použili metodu dlouhých šňůr (long-lines), která je převzata z mořského prostředí a používá se k cílenému lovu největších predátorů, jako jsou mečouni, tuňáci nebo žraloci. Doplňkově použili také tenatové sítě, které slouží k odchytu ryb v různých hloubkách.
Přestože je nádrž Iznájar oblíbeným místem sportovních rybářů, platí na ní přísný zákaz cíleného lovu sumců. Pokud rybář sumce přeci jen chytí při lovu jiných druhů ryb, musí jej neprodleně na místě usmrtit. Důvodem tohoto opatření je obava, že budou rybáři ulovené sumce roznášet do dalších nádrží v regionu a dále ničit původní společenstva ryb a ostatní unikátní faunu poloostrova.
Invazní sumec je ekologickou hrozbou
Sumec velký (Silurus glanis) je největší sladkovodní ryba Evropy, která původně pochází z velkých středoevropských řek. V zemích jižní Evropy, včetně Itálie, Portugalska a Španělska, je sumec invazním druhem, který se velmi snadno rozmnožuje, rychle roste a přizpůsobuje se místním podmínkám, které mu dokonale vyhovují. Pro původní přírodu ale představuje hrozbu – ohrožuje vzácné endemické druhy (tj. nevyskytující se nikde jinde), pozměňuje potravní sítě a na některých chráněných lokalitách dokonce decimuje populace vodních ptáků. Kromě ekologických škod působí také ekonomické ztráty (např. ničí rybářské sítě) a kulturní ztráty, protože likviduje druhy symbolické pro danou oblast, jako jsou mihule mořská, placka pomořanská či úhoř říční. Masivní šíření sumce způsobují především sportovní rybáři, kteří jej nelegálně přenášejí na jiná místa, neboť jde o kýženou rybářskou trofej.
Zapojení českých vědců do projektu LIFE Predator
Mezinárodní projekt LIFE Predator si klade za cíl zmírnit dopady sumce na jihoevropské ekosystémy, omezit a kontrolovat jeho šíření a zabránit dalším introdukcím. Součástí projektu jsou terénní výzkumy v 50 jezerech a nádržích, regulační odlovy a osvěta zaměřená na rybáře i širokou veřejnost. Čeští vědci z Biologického centra AV ČR byli k účasti v projektu přizváni díky svému dlouholetému výzkumu populace sumce velkého v jeho původním areálu výskytu, tedy ve střední Evropě. Česká republika tak figuruje jako kontrolní území. Pravidelně se sledují nádrže Římov u Českých Budějovic a Žlutice u Karlových Varů, které jsou podrobně zdokumentovány. Na konci letošního léta chystají hydrobiologové průzkum i na největší české nádrži Lipno v jižních Čechách.
Kontakt:
Doc. RNDr. Martin Čech, Ph.D.
e-mail: martin.cech@hbu.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka, Biologické centrum AV ČR
778 468 552
e-mail: daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
- Nejcennější nálezy z výzkumu před stavbou Pražského okruhu
- Prémie Otto Wichterleho 2025
- Mapy zobrazující intenzitu sucha bude Intersucho nově aktualizovat denně
- Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
- Výzkum odhalil detaily fungování enzymu, který reguluje sodík v těle
- Čeští vědci představí výsledky svého výzkumu nejznámějšího zlomu na světě
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.