Zahlavi

Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost

17. 06. 2025

Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR popsali dosud neznámou, ale zásadní roli genu CDK12 při zrání vajíček a udržení plodnosti. Jejich nejnovější studie dokazuje, že odstranění tohoto genu ve vajíčkách vede k úplné neplodnosti myších samiček v důsledku funkčního selhání vaječníků. Výsledky naznačují obdobnou funkci tohoto genu i u lidských vajíček. Objev přináší nový pohled na příčiny idiopatického neboli spontánního předčasného selhání vaječníků (POF), které je jednou z nejčastějších příčin ženské neplodnosti.

Dosud byl gen CDK12 spojován především s nádory prsu a vaječníků. Nová studie však jednoznačně prokazuje, že CDK12 je nepostradatelný pro správný vývoj vajíček, a tím i pro zachování plodnosti. „Zjistili jsme, že CDK12 hraje nezastupitelnou roli v řízení genové exprese během růstu vajíček,“ vysvětluje Andrej Šušor z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR (ÚŽFG AV ČR). „Bez tohoto proteinu nedochází k dostatečné tvorbě RNA a proteinů nezbytných pro vývoj oocytů. Výsledkem je jejich zastavení ve vývoji a následná neplodnost.“

Ztráta CDK12 ve vajíčkách tak vede i k fyziologickým změnám ve vaječnících. V důsledku narušené folikulogeneze, tedy správného vývoje vajíček a jejich ovulace, se vaječníky celkově zmenšují.

Od myší k lidským oocytům

Na výzkumu se podílel tým mladých vědců z ÚŽFG AV ČR ve spolupráci s Ústavem pro péči o matku a dítě (ÚPMD) a Masarykovou univerzitou. Pomocí geneticky modifikovaných myší a vzácného biologického materiálu, lidských oocytů, vědci prokázali, že se CDK12 nachází i v jádře lidských vajíček. To posiluje význam tohoto genu pro lidskou reprodukci.

Měla jsem štěstí, že jsem na Embryologickém kongresu v Brně v roce 2022 potkala tým embryologů z Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD). Díky laskavosti Jany Routrové a Jitky Řezáčové jsme mohli získat lidská vajíčka a ověřit přítomnost proteinu CDK12. Navázali jsme na výsledky kolegy Jiřího Kohoutka z Masarykovy univerzity a za přispění úsilí naší studentky Veroniky Sedmíkové jsme v ÚŽFG AV ČR připravili myší model, ve kterém byl gen CDK12 specificky odstraněn z oocytů,“ popisuje cestu k výsledkům hlavní autorka studie Denisa Jansová z ÚŽFG AV ČR.

CDK12 jako možný biomarker ženské neplodnosti?

Nová studie poprvé propojuje funkci tohoto genu v předčasném selhání vaječníků (POF, premature ovarian failure), které je jednou z nejběžnějších příčin neplodnosti u žen. Postihuje až 3,7 % žen v reprodukčním věku. Výzkum ukázal, že tento gen je zásadní pro udržení tzv. mateřského transkriptomu – souboru RNA, který je nezbytný pro správný vývoj vajíčka.

U myší s odstraněným CDK12 poklesla transkripční aktivita o 71 % v rostoucích oocytech, následně selhal vývoj folikulů a úplně se zastavila ovulace.

Zároveň jsme zjistili, že bez přítomnosti CDK12 dochází ke změnám v tvorbě bílkovin, které jsou důležité pro správnou funkci buněk – například ribozomálního proteinu Rps26 a Gdf9 marker POF – a k nadměrnému spuštění mechanismů, které běžně brání výrobě některých bílkovin. Tato zjištění otevírají nové směry pro výzkum molekulárních regulací a potenciálních biomarkerů POF,“ popisuje zásadní výsledky Denisa Jansová. Výsledky tak mohou umožnit lépe porozumět příčinám předčasného selhání vaječníků a najít nové ukazatele, které mohou pomoci toto onemocnění odhalit.

Reálný dopad pro pacientky a asistovanou reprodukci

POF, tedy předčasné selhání vaječníků, je závažné onemocnění, které se u žen v plodném věku projevuje neplodností, hormonálními poruchami a zvýšeným rizikem osteoporózy, kardiovaskulárních či autoimunitních onemocnění. Jeho příčiny jsou různorodé – od genetických faktorů přes autoimunitní poruchy až po vliv léčby, například chemoterapie.

Studie českých vědců naznačuje, že CDK12 by mohl sloužit jako nový diagnostický znak a potenciálně i jako cíl pro budoucí terapeutické zásahy u žen trpících POF. Výsledky mohou v budoucnu pomoci k vývoji přesnějších diagnostických metod, podle kterých by šlo tento stav včas rozpoznat a zefektivnit přístup při asistované reprodukci a cílené léčbě žen s předčasným selháním vaječníků. Výzkum vznikl mimo jiné i s podporou projektu Strategie AV21 Budoucnost asistované reprodukce (ART), který propojuje základní výzkum v oblasti ART s klinickou praxí a usiluje o zlepšení metod asistované reprodukce.

Výzkum s lidským rozměrem

Výzkumný projekt trval čtyři roky a pro hlavní autorku znamenal nejen vědeckou výzvu, ale i osobní poslání. „Vajíčko je fascinující a křehká buňka. Jeho vývoj a kvalita zásadně ovlivňují šance ženy otěhotnět. Jako žena vnímám studium těchto mechanismů jako hluboce smysluplné,“ uzavírá Denisa Jansová.

Studie vznikla v laboratoři biochemie a molekulární biologie zárodečných buněk (ÚŽFG AV ČR) a zahrnovala pokročilé metody, včetně mikroinjekcí, fluorescenční mikroskopie, měření proteosyntézy pomocí radioaktivního značení či tvorby knock-out modelu myši. Projekt zároveň umožnil studentům a mladým vědcům zapojit se do špičkového výzkumu a získat cenné zkušenosti. Jedna ze studentek například úspěšně nastoupila do centra asistované reprodukce, kde uplatňuje své zkušenosti z projektu.

Kontakt:

Mgr. Denisa Jansová, Ph.D.
Laboratoř biochemie a molekulární biologie zárodečných buněk
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
jansova@iapg.cas.cz

Ing. Andrej Šušor, Ph.D.

Laboratoř biochemie a molekulární biologie zárodečných buněk
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
susor@iapg.cas.cz

Odkaz na online publikaci

Absence of CDK12 in oocyte leads to female infertility | Cell Death & Disease

TZ ke stažení zde.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce