
Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
16. 06. 2025
Nová studie think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR detailně mapuje vývoj a strukturu platů českých učitelů a výdaje na ně. Popisuje, jak se vyvíjí relativní platy učitelů ve srovnání s politickými přísliby, jaký je jejich výhled, jak jsou vysoké v mezinárodním srovnání a jaká je jejich struktura s ohledem na věk a odměny.
Relativní platy učitelů – v poměru k průměrné mzdě v české ekonomice – byly až do roku 2017 velmi nízké (cca 106 %) a patřily tak k nejnižším v ekonomicky vyspělých zemích světa (OECD). Do roku 2021 pak rychle narostly na 125 % a výrazně se tak přiblížily politickému a nově i zákonnému příslibu 130 %. Potom se však trend obrátil a v roce 2024 relativní platy učitelů poklesly na 109 %. Roli v tom sehrála i pandemie covid-19, energetická krize, inflační vlna a snahy o konsolidaci státního rozpočtu posledních let.
„Relativní platy učitelů spoluurčují atraktivitu učitelství, zajišťují dostatečný zájem o profesi mezi nadanými a vážnými zájemci a udržení těch kvalitních. Výběrovost vysokoškolské přípravy pak během učitelské kariéry dlouhodobě spoluurčuje i kvalitu vzdělávání. Proto lze dopady atraktivity učitelských platů na kvalitu vzdělávání vysledovat spíše až s odstupem dekád než let,“ vysvětluje spoluautor studie Daniel Münich.
Autoři studie odhadují, že v roce 2025 relativní platy učitelů dále o něco poklesnou. A pokud by rozpočet regionálního školství na rok 2026 zůstal na úrovni Střednědobého rozpočtového výhledu, mohlo by dojít k jejich dalšímu poklesu dokonce pod úroveň historického minima 105 % z roku 2015.
Pouhé udržení relativních platů učitelů na úrovni roku 2025 i v letech 2026–2027 by vyžadovalo jejich zvyšování očekávaným tempem růstu nominálních mezd v ekonomice, tedy o 5,4 % a 4,9 %. Navýšení relativních platů učitelů na 130 % už v roce 2026 by vyžadovalo skokové zvýšení výdajů státního rozpočtu MŠMT o 30 až 35 mld. Kč oproti částce aktuálního Střednědobého výhledu státního rozpočtu. Celkové navýšení by ale muselo být vyšší, protože z rozpočtu se hradí i platy ostatních pedagogických pracovníků.
Pro vývoj učitelských platů v čase je velmi určující vývoj tzv. intenzity výdajů na regionální školství, tedy podílu těchto výdajů na HDP. Ta v Česku dosáhla maxima a zároveň průměru zemí EU27 v letech 2022–2023. V dalších letech došlo k poklesu a na základě Střednědobého výhledu státního rozpočtu a predikce ekonomického vývoje by pokles pokračoval i v letech 2026–2027. V roce 2026, ve srovnání s rokem 2021, totiž podle predikce nominální HDP naroste o 39 %, průměrné mzdy v ekonomice o 36 %, ale rozpočet regionálního školství MŠMT pouze o 21 %.
Od roku 2017 se relativní platy učitelů ve všech věkových skupinách vyvíjely podobně – do roku 2021 rostly, od té doby klesají. Nejméně atraktivní jsou dlouhodobě platy učitelů středního věku, což zřejmě částečně přispívá k jejich odchodům z profese. Dlouhodobě jsou nejatraktivnější platy nejmladších začínajících učitelů, byť poslední roky jejich atraktivnost klesá nejrychleji.
Variabilita učitelských platů zůstává dlouhodobě nízká v národním i mezinárodním srovnání a dostatečně neodráží rozdíly v kvalitě práce. Odměňování je určováno hlavně lety praxe, což může snižovat zájem z řad mladších a kvalitních učitelů.
„Politická uskupení zatím na téma platů ve školství většinou mlčí a předmětem předvolebních debat se to téma dosud nestalo. Proto se k tématu učitelských platů měsíc před volbami vrátíme přehledem příslibů na základě volebních programů,“ uzavírá téma spoluautor studie Vladimír Smolka.
Celý text studie k dispozici zde.
Kontakt na autory studie:
Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz, Tel. +420 224 005 175
Vladimír Smolka, smolka@volny.cz
Přečtěte si také
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
- Nejcennější nálezy z výzkumu před stavbou Pražského okruhu
- Prémie Otto Wichterleho 2025
- Mapy zobrazující intenzitu sucha bude Intersucho nově aktualizovat denně
- Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
- Výzkum odhalil detaily fungování enzymu, který reguluje sodík v těle
- Čeští vědci představí výsledky svého výzkumu nejznámějšího zlomu na světě
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.