Zahlavi

Pražské oázy biodiverzity: vědci v Česku objevili dosud neznámé lišejníky

09. 12. 2025

Mohlo by se zdát, že v hustě osídleném území metropole už přírodovědce nic nepřekvapí. Přesto se ukazuje, že i v Praze se stále dají objevit druhy, které dosud nebyly z České republiky známy. Nedávné průzkumy vědců Botanického ústavu AV ČR ve dvou pražských přírodních památkách – v Kalvárii v Motole a Oboře Hvězda – přinesly hned sedm takových nálezů. Šest z nich tvoří drobné, okem sotva postřehnutelné lišejníky. Sedmým je poměrně nápadná houba, která na lišejnících roste jako parazit.

Kalvárie v Motole: Nové druhy i oranžový parazit

Přírodní památka Kalvárie v Motole (Praha 5), tvořená především výchozy silurského diabasu a stepními trávníky, ukrývá překvapivě pestrou lišejníkovou flóru. Právě zde byl vůbec poprvé na území České republiky zaznamenán lišejník Lepraria bergensis, který se vyskytuje na skalách i mechorostech a připomíná jemný šedavý prach. Neméně pozoruhodný je objev houby parazitující na lišejnících Erythricium aurantiacum. Tato poměrně nápadná mikroskopická houba vytváří na povrchu stélek jiných lišejníků drobné oranžové útvary – tzv. bulbily – o velikosti zhruba 0,1 mm. Z ČR nebyla dosud uváděná.

Obora Hvězda: Nečekané poklady na pískovcích a opukách

Další pražskou lokalitou, která skrývá překvapení, je Obora Hvězda v Praze 6 – historický lesopark a chráněná přírodní památka. I zde vědci identifikovali hned několik nových druhů lišejníků pro českou flóru. Mezi potvrzené patří například Arthonia ligniaria a Verrucaria inornata, pionýrské druhy osídlující zdejší pískovce. Další tři taxony byly zatím určeny předběžně, tj. s určitou mírou nejistoty v jejich pojmenování – Thelidium subabsconditum, Verrucaria inaspecta a Verrucaria pilosoides. Tyto druhy se vyskytují na vápnitých substrátech, jako jsou některé zdejší pískovce a opuky. Obora Hvězda tak rozšířila národní seznam lišejníků o pět nových položek, což potvrzuje její mimořádné hodnoty.

 Poklady městské přírody

Celkové počty zaznamenaných lišejníků na obou lokalitách překvapily i samotné výzkumníky. „Na Kalvárii  v Motole bylo zdokumentováno 222 druhů, v Oboře Hvězda 173. Každé z těchto míst tedy hostí alespoň  desetinu všech druhů lišejníků známých z ČR,“ říká Jiří Malíček z Botanického ústavu AV ČR.

Lišejníky jsou z hlediska významu pro člověka pozoruhodné např. svojí citlivostí na znečištěné ovzduší nebo změnou společenstev v závislosti na způsobu hospodaření v krajině. Jejich rozšíření a početnost vypovídá o historickém i současném stavu našeho životního prostředí. „Zvláště fascinující je skutečnost, že i po dvou stoletích od prvních zaznamenaných sběrů lišejníků v těchto oblastech dochází stále k objevům zcela nových druhů pro naši přírodu. Tyto nálezy jsou důkazem, že chráněné přírodní památky ve městech nejsou pouhými rekreačními zónami – představují opravdové oázy biodiverzity, jejichž zachování má význam pro přírodu i poznání,“ uzavírá Jiří Malíček.

Více informací

Malíček J. & Palice Z. (2025): Lišejníky přírodní památky Kalvárie v Motole v Praze. – Bryonora 75: 41–70.

Palice Z. & Malíček J. (2025): Lišejníky přírodní památky Obora Hvězda v Praze. – Bohemia centralis 39: 99–135.

Kontakt:

Mgr. Jiří Malíček, PhD.                                               
Oddělení taxonomie                                                   
jiri.malicek@ibot.cas.cz 

Mgr. Mirka Dvořáková
PR & Marketing Manager
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
+420 602 608 766                                                                     

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce