
Biologové zmapovali odpadní výpusti na Lipně
16. 12. 2025
Vědci z Biologického centra AV ČR využili mimořádné příležitosti nízké hladiny vody v největší české vodní nádrži Lipno a zmapovali odpadní výpusti na více než třetině pobřeží. Průzkum vedli od konce října do druhé poloviny listopadu a odhalili téměř 50 různých rour, z nichž asi dvacet slouží či sloužilo k odvádění odpadní vod. Výsledkem je interaktivní mapa, která může sloužit jako podklad pro přípravu opatření ke zlepšení kvality vody na Lipně.
Hladina Lipna je v posledních měsících rekordně nízká. Během října a listopadu se pohybovala přibližně 2,4 metrů pod obvyklou úrovní. Biologové, kteří dlouhodobě sledují kvalitu vody v Lipně, tuto situaci využili a z celkové délky aktuální břehové linie, což je zhruba 120 km, prozkoumali více než jednu třetinu, tedy asi 40 km. Zaměřili se především na zastavěné oblasti – kromě dvou menších osad prozkoumali břehy všech obcí a sídel na lipenském pobřeží.
Veškeré nálezy vědci zaznamenali a vyfotili. „Celkem jsme nalezli a zdokumentovali okolo 50 výpustí, z nichž téměř 20 představuje vyústění z obecních a malých čistíren odpadních vod nebo souvisí se stávajícími kanalizačními sítěmi,“ říká autor průzkumu Petr Znachor z Biologického centra AV ČR. U mnoha nalezených rour však není jejich účel znám, v některých případech se jednalo o staré, dnes pravděpodobně již nefunkční výpusti pocházející z období socialismu.
Výsledkem mapování je veřejně dostupná interaktivní mapa doplněná podrobnou dokumentací, která může sloužit jako podklad pro plánovaná opatření ke zlepšení kvality vody na Lipně. Autoři již svá zjištění předali příslušným orgánům a institucím a deklarují, že v případě zájmu a zajištění financování jsou připraveni pokračovat v odběrech vzorků a chemických analýzách, což by umožnilo vyhodnotit význam jednotlivých výpustí pro celkové znečištění nádrže.
Odkaz na mapu:
https://www.fytoplankton.cz/lipno-vypusti
Kontakt:
Doc. RNDr. Petr Znachor, Ph.D.
Biologické centrum AV ČR, Hydrobiologický ústav
znachy@hbu.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka, Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
+420 387 775 064, +420 778 468 552
Přečtěte si také
- Nový mikroskop odhaluje tajemství rostlinných buněk
- Česko vstoupilo do ERIC LOFAR
- Vánoční kapr do tůně nepatří
- Nenápadná mutace může narušovat vývoj krve a zvyšovat riziko komplikací
- Vědecká studie ukazuje, jak se buňky brání poškození DNA alkoholem
- Vědci z Akademie věd pomohou zpřístupnit klíčové dokumenty OSN o uprchlické politice v postkomunistické Evropě
- Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocení 16 nadaných studentek a studentů
- Rostlinné buňky dokážou růst i bez přísunu klíčového hormonu
- Pražské oázy biodiverzity: vědci v Česku objevili dosud neznámé lišejníky
- Nový pohled na klimatickou krizi. Do Akademie věd míří ERC Consolidator grant
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
