Zahlavi

PODCAST: Blesky pozemské i nadoblačné přibližuje vědkyně Ivana Kolmašová

09. 12. 2025

Kde se na Zemi nejvíc blýská? Budeme z blesků umět využívat energii? A vyskytují se i na jiných planetách? Ptáme se Ivany Kolmašové z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Věděli jste, že existuje více typů blesků a směřují nejen dolů, ale „tančí“ i nad oblaky? Těmto nadoblačným jevům se poeticky říká skřítci, elfové a duchové. Dozvíte se také, co vědkyně vyčetla z dat sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, nebo co ji po úspěšné inženýrské praxi přivedlo ke studiu fyziky a jaké bylo absolvovat doktorské studium těsně před padesátkou. Podívejte se na videopodcast na YouTube nebo Spotify, na Apple Podcasts je epizoda v audiopodobě.    

00:49 Co ještě nevíme o blescích? 

03:26 Nadoblačné blesky: skřítci a elfové

06:50 Nadoblačné blesky: modré a obří výtrysky

11:24 Jak se blesky zaznamenávají a měří 

22:26 Blesky na Jupiteru 

27: 59 Blýská se i na dalších planetách?

33:23 Příprava mise ExoMars 

35:05 Kam nasměřovaly vědkyni zkušenosti s družicí Magion 

37:06 Družice Taranis a důvod ke studiu fyziky plazmatu

39:46 Doktorské studium fyziky plazmatu a popularizace 

Moderace: Jitka Kostelníková / Záznam a střih videa: Magdalena Krylová / Scénografie: Zuzana Přidalová a Martin Tichovský / Animace: Marie Šprincl / Zvuková postprodukce: Vojtěch Zavadil / Fotografie: Jana Plavec / Epizoda vznikla s podporou ⁠Strategie AV21⁠


Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce