Tiskové zprávy

Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR popsal dosud nejpodrobněji mechanismus vzniku poruch krvetvorby způsobených zárodečnou mutací v genu Janusovy kinázy (JAK2). Studie publikovaná v prestižním časopise Leukemia jako první odhaluje, že tato mutace narušuje normální vývoj krvetvorných kmenových buněk, zvyšuje riziko tvorby krevních sraženin a může urychlovat vznik leukémie.

Konzumace alkoholu způsobuje vznik toxické látky nazvané acetaldehyd, která poškozuje DNA. Vědecký tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR nyní detailně popsal, jak buňky poškozenou genetickou informaci opravují. Jejich studie napomáhá lepšímu pochopení souvislosti mezi pitím alkoholu a vznikem rakoviny. Článek zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature.  

Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR (MÚA) navázal strategickou spolupráci s archivy Úřadu OSN pro uprchlíky (UNHCR). Cílem je společně zpracovat, popsat a zpřístupnit dosud nepřístupné archivní materiály týkající se činnosti UNHCR ve středovýchodní Evropě v klíčovém období let 1994–2004. Tento projekt navazuje na ERC grant Unlikely Refuge? vedený v MÚA Michalem Franklem a umožní přístup zásadní prameny pro pochopení uprchlické politiky v postkomunistických zemích.

Na každoročním slavnostním předání Cen Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského (NFJH) vybraným středoškolským studentkám a studentům z celé České republiky, načasovaném k výročí narození J. Heyrovského (20. prosince 1890), se v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského v Praze 8 sejdou mladí talentovaní navržení na ocenění, jejich pedagožky a pedagogové, rodinní příslušníci a další hosté. Ceny letos převezme 11 vítězů předmětových olympiád a tvůrčích soutěží a 6 ocenění převezmou autoři vybraných prací Středoškolské odborné činnosti (SOČ), které vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jeden student a jeho konzultant přebírají ocenění za dvě olympiády – fyzikální a astronomickou.

Překvapivý genetický mechanismus umožňuje buněčným kulturám tabáku růst a dělit se i bez přidávání jinak nezbytného hormonu auxinu. Týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsaly, jak buňky tuto schopnost získávají. Studie představuje příklad „evoluce ve zkumavce“, kdy buněčné kultury získávají nové dědičné vlastnosti v laboratorních podmínkách. Objev napomáhá porozumět základním principům buněčného dělení rostlin a může podpořit rozvoj biotechnologií. Výsledky publikoval odborný časopis New Phytologist.

Mohlo by se zdát, že v hustě osídleném území metropole už přírodovědce nic nepřekvapí. Přesto se ukazuje, že i v Praze se stále dají objevit druhy, které dosud nebyly z České republiky známy. Nedávné průzkumy vědců Botanického ústavu AV ČR ve dvou pražských přírodních památkách – v Kalvárii v Motole a Oboře Hvězda – přinesly hned sedm takových nálezů. Šest z nich tvoří drobné, okem sotva postřehnutelné lišejníky. Sedmým je poměrně nápadná houba, která na lišejnících roste jako parazit.

Lidé, zvířata a klimatická změna – propojuje je projekt INVANISH, který Evropská výzkumná rada (ERC) podpořila Consolidator grantem. Vědci budou zkoumat, jak se proměňují vztahy mezi lidmi a zvířaty v každodenním životě. Zaměří se na čtyři regiony, kde jsou změny v pohybu zvířat způsobené klimatem obzvlášť zřetelné a kde na ně lidé musí výrazně reagovat.

O větším propojení Akademie věd ČR s investory, podnikateli i státní správou, přinášejícím konkrétní prospěch společnosti, se dnes hovoří na Akademickém sněmu AV ČR, který zasedá v Národním domě na Vinohradech. Počátkem příštího roku založí Akademie věd ČR akciovou společnost, kterou budou výhradně vlastnit vědecké ústavy. Bude sloužit jako inkubátor transferových aktivit a rozvíjet partnerství s průmyslem.

Vzácný druh šelmy se po letech opět objevuje a rozmnožuje v Lužických horách. Genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, provedené v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, jednoznačně prokázaly přítomnost kočky divoké. Monitoring z fotopastí Hnutí DUHA Šelmy, podpořený dobrovolníky, navíc umožnil získat první spolehlivé důkazy o reprodukci tohoto kriticky ohroženého druhu. Objev poskytuje nové poznatky o stavu populace a významu ochrany přírodních ekosystémů.

Uplynul rok od instalace nového přesného echelletového spektrografu PLATOSpec na dalekohled E152 na observatoři La Silla v Chile (Evropská jižní observatoř). Vědci se proto sešli na odborné konferenci v Santiagu de Chile, aby představili vědecké výsledky prvního roku provozu a diskutovali další možnosti využití přístroje v souvislosti s blížícími se vesmírnými misemi PLATO a Ariel.